Neocenitelný drahý výlet
Po 24 letech jsem letos uskutečnil jako turista týdenní návštěvu Moskvy. A i těch několik dní mi napomohlo (s pomocí místních známých) poznat, jak se nyní žije v Moskvě, která má 12 milionů obyvatel...
Přiblížím vám to na následujících poznatcích. Když jsem za 400 rublů projížděl parníkem po Volze, byl jsem potěšen, že jsme se potkali s lodí s českým názvem Labe. Oni na nás nezatrpkli, jako tomu bylo brzy po roce 1989 v Praze, kdy byla přejmenována stanice metra Moskevská v Praze 5, se zajímavým architektonickým řešením, na Anděl.
Na okraji Moskvy je, prý v zájmu toho, aby měla charakter světového velkoměsta, budován po americkém vzoru velký mrakodrapový komplex pro centrální úřady. Úředníci se tam ale přitom nemají zájem přesunout...
Potěšilo mě, že při nákupu tradičních bonbonů pro vnoučata jsem se na obalech setkal s označením, kde jako výrobce byl uveden závod Rudý říjen. Při procházce jsem se též rozhodl zakoupit malý přenosný bateriový budík.
Před 30 lety jsem si obdobný budík zakoupil za podstatně nižší cenu. Na cedulce při výběru jsem zjistil, že cena je 450 rublů. To byl podnět k rozhovoru s prodavačkou na téma Obdobný budík mám z Moskvy za cenu 50 rublů... »Jo, pane, to bylo za SSSR.« Tak jsem se zeptal, zda to bylo tehdy v Moskvě lepší než dnes? - »To víte, že to bylo tehdy lepší.« I tam, jako u nás, rádi vzpomínají na to, co dříve prožili...
Když už jsem byl v Moskvě, nemohl jsem rovněž vynechat návštěvu Mauzolea V. I. Lenina, i když jsem v něm byl dříve již dvakrát. Jaké však bylo tentokrát mé zklamání?! V ten den dostala přednost (na Rudém náměstí) jiná akce - start automobilového mezinárodního tradičního závodu Hedvábná stezka.
Celkově jsem ale byl spokojený. Byl to drahý výlet, ale i z výše uvedeného vyplývá, že stál za to.
Zdeněk KARBAN, Praha 3
Zdroj: www.halonoviny.cz